Čekání na jaro

Iris reticulata

Před tím, než jsem začala psát tenhle článek, jsem se koukla na statistiky blogu a překvapilo mě,
že i přesto, že je poslední článek ze srpna (!), tak vás sem každý den chodí strašná spousta. Je vidět, že jste natěšení na jaro úplně stejně jako já a že plánujete, vymýšlíte, co letos na zahradě podniknete, hledáte inspiraci a že už je nejvyšší čas začít zahrádkářskou sezónu a oprášit tenhle blog :)

 

Mám v hlavě tolik témat/nápadů na články, na které se moc těším, a slibuju (hlavně sama sobě), že si na blog najdu mnohem víc času, než tomu bylo doposud, a společně si tu nadcházející sezónu užijeme. Z vašich dotazů a komentářů, které dostávám na instagramu nebo na mailu, přichází další úžasná inspirace na články a je toho opravdu hodně, což mě těší!

 

Když bych měla nastínit, čemu bych se ráda v blízké době věnovala, tak jsou to určitě růže, jako jedno velké téma (ať už jde o výběr růží; dostupnost a nákup v ČR; inspiraci z Anglie, kde jsme byli minulý rok - mám spoustu fotek z nejrůznějších růžových zahrad se jmény odrůd atd.; a ráda se podělím i obecně o zkušenosti s pěstováním, protože, jak jste si možná všimli, postupně si s nimi zaplňuju celou zahradu, je to holt láska:))

 

Helleborus "Double Ellen White"

Dále se zajímáte např. i o náš zadní záhon podél toho šedivého dřevěného plotu, ptáte se na názvy jehličnanů a obecně zeleně, kterou máme na zahradě, takže tomu bych se taky chtěla podrobněji věnovat.

 

Nejaktuálnější teď bude článek o výsevu, což je taková jarní klasika. Čekám na zásilku semínek, která by mi každým dnem měla dorazit z Anglie (už jsou na cestě asi týden, tak snad doputují co nejdřív, abych mohla začít sít), a spoustu dalších semínek už mám doma. Určitě dám dohromady seznam toho, co všechno se chystám vysít, ať už to budou letničky do mojí "cutting garden" (prostě na řez:) nebo zelenina. Možná se vám bude zdát, že už je nejvyšší čas, nebo skoro až pozdě na to, něco vysívat (třeba přítelův děda má vyseto většinou už v lednu...:))), ale z mé zkušenosti je času dost, nikdy jsem s tím neměla problém. Naopak, stalo se mi, že jsem byla netrpělivá a vysela jsem na začátku února, a pak jsem měla co dělat, abych ty rostlinky udržela v dobrém stavu uvnitř, když jsem čekala, až pomine hrozba ranních mrazíků. Takže volím metodu, že je lepší být trošku pozadu, než je zbytečně dlouho "trápit" doma.

Pak přijde na řadu sezóna cibulovin, která vzhledem k letošní zimě a jejímu dvojitému mrazivému úderu, bude rozhodně slabší, než v minulých letech. Na fotkách ke konci článku si můžete prohlédnout rozdíl, jaký je teď oproti loňskému konci března. Fotky jsou vyfocené ve stejný den s ročním rozestupem.. k tomu asi není co dodat. Loni už bylo krásně zeleno, kvetla nám meruňka, tráva se zelenala a narcisky byly v nejlepším. No a teď? Hnědo, mrtvo, no prostě jako v lednu.. až na těch pár kvítků sněženek a krokusů, které se to snaží zachránit. Trávník má slaměnou barvu bez náznaku zelené.. loni touhle dobou už jsme vertikutovali, teď s tím ještě čekáme, abychom ho "nedorazili".

Sněženky ty letošní mrazy zvládly nejlépe, vykvetly poměrně brzo a od té doby si neúnavně lehaly a zase se otřepaly a zvedly, když přešel mráz. Nahoru a dolů, pořád dokola. Takhle cvičily celou dobu, celý únor a březen, a až dneska ráno to bylo po dlouhé době poprvé, co zůstaly i přes noc stát, takže bylo nad nulou.. hurá.

Aktuálně kvetou ještě krokusy, jaterníky, irisy a ladoňky. Všechno, co momentálně dělá parádu jsem se pokusila zachytit na fotkách, ale moc toho není, už se nemůžu dočkat až toho bude víc.. Právě proto jsem i trochu otálela s tímhle článkem, chtěla jsem, aby tu bylo alespoň pár optimistických, barevných náznaků jara.

Vykukují tulipány, které na tu bídu vypadají poměrně dobře, ale co je nejhorší a nejsmutnější, zdá se, že z narcisků letos nic nebude. Nadějně vypadají jen ty vysázené kolem lavičky, kde mám pozdnější plnokvětou odrůdu "Golden Ducat", protože ty si daly načas a vyrazily později (většinou kvetou až zároveň s tulipány). Ale narcisy "Fortune" a "Cragford" v hlavním trvalkovém záhoně dostaly přímý zásah. Vzhledem k mírné zimě v lednu byly už dost vysoké, řekla bych, že tak 20 cm a měly už i pěkná, nalitá poupata (možná jste to zahlédli na instagramu nebo ve stories, jak jsem měla radost, že už tak krásně raší..). Chybělo pár slunných dnů a byla by z nich paráda. No a pak přišlo těch -15. Nevím, co jsem si myslela, ale nechala jsem všechno osudu, nic jsem nezakryla, a to byla chyba. Doufala jsem, že si jenom "zacvičí" jako sněženky a budou ok, ale bylo to moc. Stala se z nich taková měkká guma, všechno to lehlo.. z té hmoty občas někde ční stvol s poupětem, ale je vidět, že poupě zhnědlo a že z toho fakt nic nebude. No nic. Těšila jsem se na tu optimistickou jarní žluť, ale nedá se nic dělat. Obávám se, že to bude mít i vliv na příští sezónu, protože cibulky takhle nemají šanci nasát živiny z listů.. tak uvidíme.

Hepatica nobilis rubra "Flore Pleno"

Při druhém kole silných mrazů, které bylo před necelými dvěma týdny, už jsem zakryla, co šlo, ale i vzhledem ke sněhové pokrývce to nebylo tak strašné, jako při těch únorových holomrazech. Ale nechtěla jsem, aby se zbytečně spálily čerstvé rašící výhonky trvalek atd., tak jsem přes část záhonu přetáhla netkanou textilii a přes něco jsem přiklopila květináče.

Na skalce vykvetla Draba

Většinu trvalek jsem zastřihala ještě před tou druhou vlnou mrazů. Bylo tam takové "jarní" okýnko, kdy jeden víkend bylo krásně teplo a vylétly první včelky (na zahradě jsme byli jenom v tričku s dlouhým rukávem), tak jsem se na to vrhla a během dvou dnů všechno vyčistila. Byla to nádhera. Pokaždé po zimě zjistím, jak moc mi to zahradničení chybělo a jakou radost mi to dělá, být venku..:)

Neúnavně kvetoucí bramboříky pod břízou

Teď o víkendu jsme sestříhali svídy a javory. Zatím vyčkávám s travinami - na ty se vrhnu asi ještě tento týden - a s hortenziemi ("Annabelle" a "Vanille Fraise", které se na začátku sezóny komplet sestřihnou) a samozřejmě taky s růžemi, protože zlaté deště ještě rozhodně nekvetou.. A podle počasí pak přijde na řadu i zmíněná vertikutace trávníku.

 



Pohled směrem k lavičce loni ve stejnou dobu..

A stejný pohled teď.... (lavička je ještě schovaná)

Chudáci narcisky..:(

To je asi pro dnešek všechno. Doufám, že i příroda ví, že je maličko pozadu a že by do toho teď mohla dát všechno úsilí, aby všechno rychle vypuklo, abychom si už nemuseli stěžovat a abychom se už mohli těšit z toho, jak ptáci zpívají, stromy kvetou a ve vzduchu to voní jarem a tím příjemným příslibem celé sezóny, která nás na zahradě čeká.

 

Mějte se krásně, užijte si velikonoční svátky a brzo tady zase na viděnou;)

 

P.

 

 

P.S. Zapomněla jsem zmínit, že už je v plném proudu nová sezóna mého oblíbeného pořadu Gardeners'  World, o kterém jsem vám tu už jednou psala (tady). Na YouTube najdete všechny nové díly, když si vyhledáte Gardeners  World 2018. Už jsou tam první tři, takže je na co koukat.

A mimo jiné tam uvidíte, že i v Británii měli krušnou zimu - silné mrazy, sníh i na místech, kde ho v podstatě neznají a nakonec i hodně deště a rozvodněné řeky. Tak se mrkněte a mějte se fajn!!



Příště se uvidíme u semínek;)