Srpnová procházka zahradou

Léto je v plném proudu, a protože mám tady na blogu opravdu velké resty, ráda bych vás pozvala na malou srpnovou (foto)procházku naší zahradou.

Srpen je takové "meziobdobí", kdy některé trvalky postupně slábnou a dokvétají, jiné chytají druhý dech a jiné teprve sbírají síly na podzim. Růže se chystají na druhou vlnu kvetení, na kterou se moc těším, protože té červnové jsem si moc neužila. Obecně se už moc těším na podzim, na ty syté barvy a dostatek vláhy, kterou teď zahrada postrádá.. Ale nepředbíhejme a pojďme si vychutnat to, co nám zahrada nabízí právě teď:) 

 

Veronica longifolia "Christa"

Tuhle rostlinku možná znáte z květinářství, kde se často prodává jako řezaná, protože dlouho vydrží ve váze. Je to speciální odrůda rozrazilu, která má zploštělé konce květů a působí tak jako malé ufo s tykadly. Líbí se mi jeho vertikální rozložení, které jakoby vystupuje ze záhonu a hezky se doplňuje se záplavou třapatek. Je náchylnější k padlí, takže je dobré ho preventivně ošetřit.

Pečený cheesecake s letním ovocem

Tak tady je. Slíbený recept na pečený cheesecake, který se u nás doma zařadil mezi nejoblíbenější dezerty. Je to taková ta jistota, když chcete upéct něco snadného, co bude mít u většiny úspěch, ale zároveň bude vidět, že jste si dali záležet..

 

Dřív jsem připravovala jenom nepečenou verzi cheesecaku a pod tím pečeným jsem si představovala takovou tu "hutnou" tvarožníkovou konzistenci. Když jsem ochutnala tenhle, vyvedlo mě to z omylu. Je lehoučký, jemný.. no ochutnejte sami! ;) 

Kde hledám inspiraci?

Pomalu se stává pravidlem, že propršený den rovná se nový příspěvek na blogu😊 A dneska prší opravdu vydatně. Když milujete zahradu, naučíte se mít rádi i déšť. Pro zahradu je nepostradatelný a navíc máte díky němu taky chvilku čas na něco jiného. Takže jsem za ten dnešní déšť ráda, vařím si můj oblíbený zelený čaj s vůní bergamotu a pouštím se do psaní.. 
 
Stále častěji se mě ptáte, kde čerpám inspiraci pro zahradu, kde nakupuji květiny (ať už řezané nebo trvalky), nebo prosíte o radu s konkrétním návrhem zahrady a tipy na vhodné osázení. Moc děkuju za všechny vaše maily a zprávy, hrozně moc si vážím vaší podpory a jsem moc ráda, že tolik z vás sdílí moje nadšení pro zahradu. Snažím se co nejrychleji odpovídat na všechny vaše dotazy, ale přiznám se, že se mi to tu trochu kupí, takže moc prosím o trpělivost.
 
Některé dotazy jsou individuální, ale jiné jsou poměrně obecné, jako právě zmíněná inspirace - kde beru inspiraci pro zahradničení, jak vybírám konkrétní odrůdy a kde čerpám osvědčené rady a tipy? To vše najdete v dnešním článku;)

Sezóna cibulovin

Až teď o Velikonocích, díky deštivému počasí, jsem se dostala k počítači, abych se s vámi podělila o pár fotek z naší dubnové zahrady. Času je málo, a když už je, běžím na zahradu stříhat, hnojit, sázet..., a na blog nezbývá sil, což mě moc mrzí:(

Pomalu dokvétající narcisky teď na zahradě střídají tulipány, krásně kvete tavolník, lýkovec, modřence a petrklíče. Celá zahrada je plná barev - období kolem Velikonoc je u nás nejbarevnější z celého roku. Jindy moc nemusím žlutou, ale narcisky u mě mají výjimku;) Pokud vás zajímají jednotlivé druhy tulipánů na fotkách, můžete se podívat na loňský článek "Tulipánová sezóna", kde je všechno podrobně popsané;)

Píšete mi, že byste si rádi přečetli, co zrovna na zahradě dělám, tak tady je malé shrnutí za cca. dva uplynulé týdny:

Předjaří v Praze

Ráda se toulám městem, okukuji zahrady a parky a zkoumám, co kde vykvetlo. Hodně zahrad je až do dubna uzavřených (třeba zahrady na Pražském hradě nebo Valdštejnská zahrada), ale i tak zbývá spousta míst, kam se člověk může zajít pokochat prvními jarními květy. Já jsem se minulý týden zašla podívat do Botanické zahrady Univerzity Karlovy (protože ta je teď brzy na jaře prvním místem, kde všechno raší a vykvétá) a do Vojanových sadů na Malé Straně. Třeba vás následující fotky inspirují k jarní procházce..;)

První poslové jara

Zahrada se pomalu probouzí ze zimního spánku, a to znamená, že je nejvyšší čas probudit i tento blog ;)

Oproti loňskému roku je letos všechno trochu posunuté. Loni byly čemeřice v plném květu už od ledna, teď máme začátek března a teprve se klubou poupata. Dokonce jsem se začala bát, že nám z nějakého neznámého důvodu vymizely talovíny, když po nich ještě před týdnem nebyly ani stopy. Ale pak to přišlo, země se nadzvedla, vykoukly první ohnuté krčky a do zahrady se konečně vrátila barva.